O čem to vlastně je?

Kelsey se celá zničená vrací domů do Oregonu, rozhodnutá, že půjde studovat na nějakou levnou vejšku. Plány jí ale zmaří na všechno myslící pan Kadam, který jí koupí ne jenom nové auto, ale i dům rozdělený na dva a přihlásí ji na školu. Zatímco Kelsey se vypořádává s třemi kluky, zkouší zapomenout na Rena a učí se, Ren v Indii vychodil díru do koberce, Kišan ho každý den mlátí a Kadam se snaží přijít na další úkol od bohyně Durgy. Pak jednou Kišanovi rupnou nervy a Rena skoro na letiště dotáhne. Tak Ren teda letí za svou milovanou, kde jí každý den zve na rande, jinak ji nechce vidět. Kelsey si musí vybrat - buď zvolí dokonalého Rena a bude žít ve stálém dobrodružství, nebo vybere Liiho, chytrého a milého obyčejného kluka. Po rozhodnutí ji ale čeká velká rána, ze které se jen tak nevzpamatuje. Proto se vydává s Kišanem hledat druhý Duržin dar.

Můj názor na knihu: 
Naschvál jsem to počítala a hádejte, kolikrát jsem u knihy brečela? Přesně 15x mi začaly téct slzy, tak silně na mě kniha působí. A to jsem ji již jednou četla a vím, jak to dopadne!

Velký potlesk pro autorku. Toto není příběh, který prostě vysypete z hlavy. Autorka musela dlouho studovat historii ne jenom Indie, učit se další jazyky, aby z toho mohla vyjít tato série. Příběh je na mýtech postaven.

Jak já říkávám, dobrá kniha tě rozesměje, ale ta nejlepší tě nutí přemýšlet a rozbrečí tě. Tato série je jedna z nejlepších. Jak už jsem psala, skoro pořád jsem brečela. I táta když mě uviděl nad ní brečet, poukázal, že ta kniha musí být vážně hodně silná. Což je pravda. Kolikrát jsem se rozbrečela kvůli ní, i když jsem zrovna nečetla. Kolik hodin už jsem probděla, chytala lelky a přemýšlela nad celým příběhem. Ne zorvna hodně knih mi zůstane v hlavě tak dlouho. Jsem si jistá, že na ni nikdy nezapomenu.

Autorka si pěkně pohrála s našimi mozky. Nejdřív nás nechala, ať něčemu věříme, a pak to úplně zvrátila. Já bych ji asi vážně nejraději ušlapala do země. Příběh je to úžasný, měl otevřený konec, ale já bych to stejně přepsala na něco, kde se opakuje stále slovo Ren.

V prvním díle se Kelsey vydává na dobrodružství s Renem. V druhém díle ale tentokrát s Kišanem. Ten se v průběhu knihy hodně myšlenkově změnil. Ze začátku se stále litoval, ale na konci by za srdce Kelsey klidně bojoval. Všichni v knize jsou úplně úžasné osobnosti, Ren je milovník, Kišan bojovník a Kelsey se srdcem zlatým.

Je těžké psát recenze na celou sérii, protože styl psaní je vlastně úplně stejný a je těžké vymyslet něco nového. Ale celá kniha mě uchvátila, párkrát se mnou hodila o zeď a párkrát mě zase vykoupala v želé.

Nemám co vytknout. Sice bych příběh teda přepsala, ale to by nemohlo pokračovat. Autorka vše výborně naplánovala, většina pasáží byla překvapující, děj příjemně plynul a já měla knížku velmi rychle za sebou. Béé. Za mě určitě plný počet bodíků!

Po třinácti nudných měsících je Zeki Müller konečně venku z vězení! Tak dlouou dobu čekal, až si bude moct vzít zahrabané peníze a najednou zjišťuje, že jsou několik metrů pod zemí za mnoha tlustými zdmi. A ještě k tomu ty zdi patří nové školní tělocvičně! Když se nasupeně vrací k autu, zjišťuje, že škola postrádá školníka. To je ale výborná šance, Zeki se proto vydá do školy aby se ucházel o toto místo. Jenže zjišťuje, že škola nepotřebuje školníka, ale náhradního učitele pro nejhorší třídu na světě - 10. B. Po neshodě s jednou komickou pančelkou si vystřídají třídy a on nastupuje do tohoto pekla - nejdřív ho polijí blátem, pak se přilepí kalhoty na židli a aby to dovršil, vybuchne mu v autě hromada peří. Chce si stěžovat u ředitelky, ale ta řekne jen, aby je zvládl. A kdo jiný by mohl zvládnou bandu retardů, než Zeki? 

 

Můj názor na film:

Na film mě navedla sestřenice, která o něm stále mlela. Tak jsem si řekla, proč se nepodívat? Až moc dlouho jsem se filmů bránila. A zrovna dnes mi komedie bodla. 

 

Ani na trailer jsem se nedívala, rovnou ho shlédla. A musím říct, že to je jedna z nejlepších komedií, co jsem kdy viděla. Výborně vystihuje problém dnešní mládeže a učitelů. 

O zábavu je vážně dobře postaráno. Párkrát na mě dokonce vlítla máma, proč se tak hlasitě směju. Některé scény byly tak tragikomické, že jsem se prostě neudržela. 

Děj pěkně plyne, stále se něco děje. Film nepotřebuje žádný rozjezd na pochopení, jsme rovnou vtáhnutí do Zekova života ještě ve vězení. 

S výběrem herců jsem naprosto spokojená. Elyas M'Barek vypadá přesně jako nějaký čerstvě propuštěný vězeň. A když si k tomu nasadí brýle... Dámy, neomdlívejte! Tyto typy se mi líbí, mnohem lepší než nějací vyhublí samečci s růžovýma tílkama, no ne? 

Zápletka je výborná. Kvůli jedné šlapce musí Zeki budovat velký tunel, aby konečně dostal svoje peníze. A pak ho najednou vykopne z jeho skromného příbytku chlap, kterému dluží peníze. Chce se nenápadně zabydlet ve stodole té komické učitelky, ale ta ho akorát zmlátí baseballovou pálkou a postříká pepřákem. 

U filmů je velice těžké ho popsat bez spoilerů. Ale vážně jsem nečekala, že je film "Made in Germany." Němčouři odvedli protentokrát výbornou práci - film je mnohem lepší než nějaký tuctový americký. Ty jsou totiž všechny na jedno brko. 

Tři čtvrtě filmu bylo zábavné, ale ten konec, ach jo. Sice je to super, ale trošku to tuto komedii pokazilo. Ale ani tento problém nepokazí můj dojem z tohoto filmu.

Až teda na ten konec nemůžu filmu nic vytknout. Ani minutu jsem se nenudila - stále se něco dělo. Doporučuji na odreagování od čtení, nebo když přijdete po škole nasupení na své šílené spolužáky. Za mě rozhodně plný počet bodů.

O čem to vlastně je?

Vítejte ve Staré Číně ve světě draků a císařů. Každý rok se otočí kruh draků a do popředí se dostává ascedentní drak, který zdvojnásobuje svou sílu. Když se takto stane, dvanáct dvanáctiletých chlapců předvádí své schopnosti a bojují o pozornost draka. Ženám je dračí magie zapovězena kvůli přemíře měsíční energie v jejich těle, charakteristické pro ženské pohlaví. Jelikož jsou všichni draci samci, vyhledávají v mladých mužích sluneční energii. Na scénu předstupuje Eona, šestnáctiletá dívka přestrojená v chlapce, která se chce stát dračím okem. Ale ani ona nečekala, že se najednou objeví pět set let pohřešovaný drak a vybere si ji. Chromého mrzáka, na kterého lidé ukazovali a dělali před ní znamení proti smůle. Ji, kterou její trenér označil Eon-jah, což je ochrana proti zlu. 

Můj názor na knihu:

Před mnoha lety jsem knihu četla. Teď jsem ji dostala od Ježíška (díky babi!), aby zaplnila prázdné místo vedle druhého dílu. Okamžitě jsem se pustila do čtení. Konečně jsem se cítila úplná. Kniha ve mně vzbudila staré pocity a myšlenky a zajistila mi neschopnost spát. 

Jako absolutní milovník draků nemůžu vůbec nic vytknout jejich říši. Stará Čína je úžasné místo plné samurajů, bojového umění, magie, monzunů a eunuchů. Brr, eunuši. 

Nečekala jsem, že si Eonu vybere normální ascedentní drak (krysí drak), natož, že se objeví několik set let starý drak, před kterým se všichni ostatní menší dráčci pokloní. O zápletku bylo okamžitě postaráno. Táhla se celým dějem a rozuzlení bylo překvapující. Ale logické. 

Každý si v knize najde to své. Kromě lásky. Sice se odehrálo pár věcí, ale nikde nebyla ani špetka již zmiňované lásky. Proto bych tuto knihu vrazila do ruky i mužskému pohlaví. Určitě by se dozajista nabažil nad samurajskými meči, krvácejícími těly a bojem. Mňam. Na tom sem si šmákla i já. 

Autorčin styl psaní byl jako kotva hozená do moře. Drží Vás pevně a je velice těžké ji vytáhnout nahoru. Občas se někde naskytla menší nebo větší chybka, ale to je jen kosmetické detail překladatele. 

Ach ty legendy. Jak já je miluji. Nebo magii. Autorka tak přesvědčivě popsala starodávné dračí umění, že jsem tomu i uvěřila. Sedm meridiánů v těle nebo čakry procházející skrz zemi jsou originální až do konečků prstů. A teď se přiznejte. Kdo z Vás zkoušel projít do dračího světa. No? Před těmi lety jsem schlíple koukala z okna a snažila se zaostřit na dračí svět. Marně. Nedávejte mi to za zlé, byla jsem ještě malé škrvně. 

V ději se nám objevují dva krasavci. Princ Kygo a dračí oko Ido. Samozřejmě že mezi nimi ze začátku nic není, protože Eona je Eon, no ne? Kygo mi byl celkem sympatický, líbily se mi pasáže s ním a občas jsem se zasmála, protože jsem jako jediná s Eonem věděla, že je vlastně Eona - dívka. Připadala jsem si hrozně chytrá. 

A pak tu máme pana Ida. Na tom si pěkně pošmáknu. Vsadím se, že skoro nikdo ho neměl rád. Chápu Vás. Ale bohužel se musím připojit k té malinké skupince naproti Vám a mít ho ráda. 

Proč jen ti zlí musí být tak chytří? Všimli jste si jeho síly? A slovních obratů? Ach. Taková moc, taková přesnost. Měl všechno promyšlené do posledního detailu a když se něco nepovedlo, v zásobě měl spoustu dalších plánů.

Abych Vám tu jen nebásnila o Idovi, nesmím také zapomenout na další velice zajímavé vedlejší postavy. Eonin mistr a jeho velice zajímavé činy. Nebo třeba kontra Dela - tělem muž, duší žena. Všichni měli svůj výjimečný charakter, který se mi líbil. 

Eona se mi líbila. Její bojovnost a chytrost hnala knihu dopředu. Jak řekla jedna velice, vážně velice důležitá postava - "Mladý filozof". To na Eonu zapadá. Její odpovědi byly rychlé, ale promyšlené. Zvažovala, co by měla říct, aby na všechny zapůsobila, což se jí povedlo. Nikdo nečekal takové věty od dvanáctiletého chlapce. 

I když jsme v realitě, v knize bylo cítit tolik magie, že jsem nechápala, jak to mamka metr ode mne nemůže také cítit. Lahodila jsem si na všech větách naprosto neschopná jakéhokoli slova. Lásko má, já stůňu! Byly ze mě prudce vysáty všechny pocity a zůstaly uzavřené v tenkých listech papíru. Já bych za tou knihou i skočila z okna, jen, aby se jí něco nestalo. Plný počet bodů je málo. Omluvte mě, jdu dělat, že jsem hadr na umývání podlahy.

O čem to vlastně je?

Když jednoho dne do poklidné městečka za mořem dorazí tři zvláštně bledí sourozenci, všichni jsou na nohou. Není to jejich nekonečnou krásou a šikovností, ale také jejich skutky. Snaží se město zbavit všeho zlého a nastolit klid a mír. Proč? Protože jsou andělé seslání od samého Boha. Sesláni z nekonečného světla do lidské podoby. Sesláni, aby v tomto malém městečku konali dobro. 

Můj názor na knihu:

Čím bych měla začít, když mi věty nesourodě létají v hlavě jako peříčka, které unikly z křídel Bethany? Když mě Xavierova láska srazila na kolena? Když jsem omdlévala nad Gabrielovou krásou a chytrostí? Já se moc omlouvám, ale moje city byly zdemolovány a slzy prolity.

Knížka mě dostala. Nečekala jsem takovou nálož. A to byla z levných knih (!!). 

Na autorčin věk je kniha psána s lehkostí, pečlivě vše vysvětluje, pozastavuje se nad maličkostmi a přemýšlí o nich. Připadá mi, že autorka chce knihou pohnout světem. Chce nám prostřednictvím potištěných stránek říct, jak je svět pokažený a měli bychom ho změnit. Bohudík jsem byla nakažena. 

Ach ano, děj byl předvídatelný. Autorka psala takovým stylem, že je hned poznat, co se stane. Sice se pokoušela to co nejvíce oddálit, něco ještě do toho zaplést, ale dokonce i konec (a to je co říct) jsem tak trošku čekala. 

Pokud hledáte nějakou akční knížku, tak tuto nedoporučuji. Je to spíše romantika. A toto vážně není spoiler. Pokud jste si četli anotace dalších dílů, stejně víte, že Beth a Xavier skončí spolu. A nic je nerozdělí. Prozatím.

Tím se dostáváme k popisu nebe a boha. Autorka se vážně hodně snažila popsat nebe srozumitelně. A já to pochopila. Ze začátku to autorka jen tak nakrajovala, abychom se do toho dostali a až pak na nás po částech házela to ostatní. 

Mám pocit, že jsem asi nějaká pokažená. Ale vždycky strašně miluju záporáky. Všimli jste si, jak jsou chytří? Jak rychle dokáží všechny lidi přitáhnout k sobě? Jak dokážou ladně vybruslit z každé situace? Kvůli tomu vás všechny miluji! Zde jsem si zamilovala jednoho démona, jméno psát nebudu, protože to by byl velký spoiler. Fascinoval mě. Nejen vzhledem, ale i schopnostmi a slovními obraty. Okamžitě jsem zapomněla na Xaviera a měla oči jenom pro něj. Ach jo, zachraňte mě někdo!

Čuchám čuchám andělovinu! Ano, teď jsem si zahrála na psa Fantoma. Líbí se mi, jak mu Bethany našla tak skvělý domov. Já... někdy bych chtěla být tak nápomocná jako Ivy, bojovná a chytrá jako Gabriel a zamilovaná jako Bethany. Ale vraťme se k andělům. Tato stvoření mě vždy fascinovala. Četla jsem už hodně knih o padlých andělech, ale nikdy ne o pravých andělech. O andělech s tenkými křídly jako papír a přitom silnými a hebkými. Taková, která vás vynesou do nebes a září jako nejdražší drahokam. Prožívala jsem s Beth ten hryzající pocit někde vzadu v hlavě, jak už by je ráda roztáhla a neměla je furt složená.

Ale neprožívala jsem jen křídla. Ve všem jsem soucítila s Beth. Ve většině případů bych zareagovala jako ona. S tou ochotou to někdy přeháněla, ale já jsem chápala, proč to dělá. Chápala jsem každou její myšlenku. 

Tato recenze mi připadá hodně zmatená. Před chvíli jsem knihu dočetla a cítím se jak oškubané kuře. Jako kdyby mi vzali kus mě. Díky bohu, že mám po ruce další díl! Abych to zhodnotila, kniha měla v sobě trošku všeho. Autorka si s každou větou pečlivě vyhrála. Knížka si i přes některé nedostatky zaslouží plný počet bodů. Protože jak v jedné části upozornila Ivy - láska dokáže zatemnit i ty největší chyby. A já jsem tak hrozně ráda, že jsem si knihu přečetla, že jsem poznala všechny krásy nebe i andělů, všechny drobnosti, každé peříčko...